Giovanni Croce
Giovanni Croce
GIOVANNI CROCE (také IOANNE CRUCE CLODIENSIS) (1557 – 15 květen 1609) byl italský skladatel, představitel pozdně renesanční benátské školy.
Byl obzvlášť významným madrigalistou, jedním z mála mezi benátčany (kromě Monteverdiho).
Život
Narodil se v Chioggia, v rybářském městě na jadranském pobřeží jižně od Benátek kam brzy přišel. Byl členem chlapeckého sboru v kostele Sv. Marka pod vedením Gioseffa Zarlina a jakmile mu to věk dovolil, stal se farářem v kostele Santa Maria Formosa (vysvěcen byl 1585).
Po smrti Zarlina se stal pomocníkem Baldassara Donata a po jeho smrti v roce 1603 Croce převzal jeho místo vedoucího s titulem Maestro di Capella, ale slavný sbor katedrály Sv. Marka pod jeho vedením upadal. Pravděpodobně se o to zasloužilo odcházející zdraví než nedostatek hudebních dovedností. Zemřel v 1609 a jeho místo obsadil Giulio Cesare Martinengo a od roku 1613 Claudio Monteverdi.
Hudba a vliv
Croce napsal méně hudby v monumentálním polyfonním stylu než Andrea a Giovanni Gabrieliové a díky tomu se neudržel v povědomí po další staletí. Avšak ve své době byl slavným skladatelem a velmi ovlivnil hudbu nejen v Itálii, ale i v cizině. Jako skladatel sakrální hudby byl většinou konzervativní. Avšak později psal hudbu v koncertním stylu, kde zkoušel kombinovat novoty s ohromným benátským polyfonním způsobem. Po celý život psal sakrální i světskou hudbu snadno proveditelnou, možná proto, že ji psal pro farní kostel a ne pro virtuózní zpěváky Sv. Marka. Z tohoto důvodu je jeho hudba, zvláště světská, pulární mezi amatéry.
Croceho přínos byl zejména ve vývoji canzonetty a komediálního madrigalu. Psal velké množství docela dobře zpívatelných skladeb, populárních a často rozjařených. Některé jeho sbírky jsou satirické, například zhudebnil směšné scény benátských karnevalů (Mascarate Piacevoli et Ridicolose per il Carnevale, 1590) a některé i v nářečí. Obě tyto sbírky byly zamýšlené ke zpívání v kostýmech a maskách při benátských karnevalech.
Croce byl jeden z prvních skladatelů, kteří užívali termín Capriccio.
Jeho kanzonety a madrigaly ovlivnily skladatele v Nizozemsku a v Anglii (Morley). John Dowland jej též navštívil v Itálii.